top of page

Cesta k sobě
Už jako dítě jsem pořád jenom malovala. Mamka mi zpětně vyprávěla, že všude, kam jsem dosáhla jsem čmárala. Často jsem ukrývala do svého pokoje a dokázala malovat celé hodiny. Utíkala jsem takto před realitou a nořila se do svého vlastního světa, což vlastně dělám dodnes.
Moje hypersenzitivita mi umožňuje vnímat věci do větší hloubky a detailu. A stejně tak vznikají i mé obrazy, jako směsice emocí a momentálních pocitů, které se snažím přenést na plátno. Malování mi pomáhá lépe pochopit samu sebe a zároveň je pro mě způsobem jak být pravdivá a autentická.
Postavy v mých obrazech jsou často nedokonalé a nesymetrické, anatomie těla nemusí dávat žádný smysl. Je to záměr. V běžném životě totiž vnímám víc obsah než obal a na formální dokonalost se nesoustředím. Důležitý je pro mě pocit, který ve mně věci vyvolávají - a to u mých děl platí dvojnásob.
bottom of page